|
|
Prediktory úspěšnosti nízkointenzivní specifické fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti
Chmelíková, Petra ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Úvod: Funkční poruchy hybnosti jsou nosologickou jednotkou spadající do skupiny funkčních neurologických poruch. Jedná se o oblast z pomezí neurologie a psychiatrie, která je i přes relativně častý výskyt klinicky i výzkumně opomíjena. Zpravidla však jde o chronické onemocnění, které pacientům působí významnou disabilitu. Specifická fyzioterapie je považovaná za metodu první volby pro většinu pacientů, nicméně chybí ukazatele její účinnosti. Cíl: Prozkoumat, zda vybrané proměnné - počet absolvovaných hodin specifické fyzioterapie, délka trvání onemocnění a vykazování fibromyalgického vzorce - mohou být vhodnými prediktory úspěšnosti fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti. Metodika: Retrospektivní studie byla provedena na souboru pacientů s funkčními poruchami hybnosti (n=18). Pacienti před samotnou intervencí vyplnili dotazníky o vykazování fibromyalgického vzorce - Widespread Pain Index a Symptom Severity Index. Následně osobně docházeli na specifickou fyzioterapii. Počet terapií i rozložení terapií v čase se napříč pacienty lišily. V rámci posledního fyzioterapeutického sezení bylo fyzioterapeutem za pomoci modifikované škály Clinical Global Impression-Improvement zhodnoceno zlepšení symptomů za období intervence. Výsledky: Z výsledků našeho výběrového souboru vyplývá, že počet absolvovaných...
|
|
|
Problematika funkčních poruch hybnosti v neurologii a možnosti jejich fyzioterapeutického ovlivnění
Němcová, Daniela ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Kejhová, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Daniela Němcová Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Martin Jirásek Název bakalářské práce: Problematika funkčních poruch hybnosti v neurologii a možnosti jejich fyzioterapeutického ovlivnění Abstrakt: Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku funkčních poruch hybnosti v neurologii. Jedná se o teoreticko-praktickou práci s důrazem na teoretickou část. Přestože jsou funkční poruchy hybnosti časté, jedná se o diagnózu nedostatečně probádanou, kontroverzní, o nízké popularitě, a tudíž neznámou pro mnoho zdravotnických odborníků. Teoretická část práce obsahuje kapitoly popisující úskalí definice a terminologie, klinický obraz a anamnestické údaje charakteristické pro pacienty s funkčními poruchami hybnosti, historický kontext této problematiky a souhrn současných patofyziologických poznatků. Dále je zahrnuta charakteristika nejčastějších forem funkčních poruch hybnosti, jejich odlišností od organických protějšků a specifických klinických rysů a zkoušek užívaných pro jejich diagnostiku. Součástí teoretické části práce jsou kapitoly mapující postup a jednotlivé možnosti terapie pacientů s funkčními poruchami hybnosti. Teoretická část je doplněna o ucelený přehled možností využití fyzioterapie k ovlivnění funkčních poruch hybnosti, včetně výčtu...
|
|
|
Funkční poruchy hybnosti: klinický obraz, neurobiologické markery, patofyziologické mechanismy
Forejtová, Zuzana ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Kališová, Lucie (oponent) ; Bočková, Martina (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH) známé také pod pojmy konverzní, psychogenní nebo disociativní motorické poruchy jsou komplexní a klinicky heterogenní jednotkou zahrnující řadu motorických fenotypů a přidružených non-motorických symptomů. I přes potenciální reverzibilitu mají často chronický průběh a nepříznivou prognózu. FPH byly odbornou společností léta opomíjeny a řazeny do jakési šedé zóny na neuropsychiatrickém pomezí. Navzdory významným pokrokům v posledních dvou desetiletích, zůstává tato problematika v mnoha ohledech nedostatečně objasněna a pochopena. Cílem zde prezentovaných studií bylo vyplnit některé mezery v poznání neurofyziologických a klinických korelátů u FPH. První studie se zaměřila na vyšetření robustního neurofyziologického fenoménu prepulzní inhibice (PPI). Nalezení alterací v PPI u pacientů s FPH současně s předchozími nálezy snížené PPI u jiných funkčních syndromů podpořilo současný neurobiologický model, který navrhuje, že se vzniku všech typů funkčních symptomů účastní jednotné neurální mechanismy. Narušená PPI dále zdůrazňuje odlišení funkčních poruch od faktitivní poruchy nebo simulace. Druhá studie měla dva hlavní cíle: ozřejmit vztahy mezi motorickými, non-motorickými symptomy a kvalitou života a také prokázat existenci eventuálních klinických subtypů uvnitř této...
|
|
|
Funkční poruchy hybnosti: patofyziologické mechanismy, diagnostické neurofyziologické markery a nové léčebné přístupy
Slovák, Matěj ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH), dříve označované jako psychogenní, jsou charakterizovány inkonzistencí a inkongruencí s organickým neurologickým onemocněním. Původní psychologické modely vzniku FPH byly nahrazeny neurobiologickým modelem onemocnění. Identifikace neurofyziologických korelátů FPH a jejich komorbidit může pomoci rozšířit dosud omezené znalosti patofyziologie těchto poruch. Tato disertační práce se zaměřuje na tři tematické okruhy týkající se FPH: 1. stanovení prevalence komorbidního syndromu neklidných nohou (RLS) a periodických pohybů končetinami (PLM) jako objektivního markeru RLS metodou aktigrafie; 2. analýza reflexních a volních očních pohybů metodou videookulografie (VOG); 3. hodnocení emočního arousalu objektivně metodou pupilometrie a subjektivně pomocí afektivních hodnocení emočních obrázků. Celkem se studií zúčastnilo 115 pacientů s FPH a 76 věkem a pohlavím vázaných zdravých kontrol. 1. U pacientů s FPH (N=96) jsme ve srovnání s kontrolami zjistili vyšší prevalenci RLS (43,8 % vs. 7,9 %, p<0,0001) a aktigraficky klinicky významných PLM (20,8 % vs. 2,6 %, p=0,0002). Nález asociace RLS/PLM s FPH naznačuje možnou společnou patofyziologii těchto onemocnění a také má klinické implikace pro management FPH. 2. VOG analýzy u pacientů prokázaly normální reflexní oční pohyby a...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty funkčních poruch hybnosti
Věchetová, Gabriela ; Nikolai, Tomáš (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Drozdová, Kristýna (oponent)
V teoretické části disertační práce je představen současný pohled na funkční (psychogenní) poruchy hybnosti (FPH) v platné mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) označované jako disociativní (konverzní) motorické poruchy, který v posledních dvou dekádách prošel výrazným vývojem. Jedná se o heterogenní skupinu onemocnění s tendencí k chronickému průběhu, která se vedle motorických příznaků projevují řadou komorbidních non-motorických příznaků (únava, bolest, úzkost, deprese, kognitivní obtíže aj.). Navzdory potenciální reverzibilitě mají tyto poruchy stále nepříznivou prognózu a jsou spojené s nízkou kvalitou života. Na základě dosavadního poznání patří mezi ústřední fenomény rozvoje a udržování FPH abnormity pozornostních procesů. Pozornostním procesům v kontextu komplexního kognitivního výkonu se věnovalo zatím pouze minimum studií, a to s rozporuplnými výsledky. Disertační práce měla dva cíle. První z prezentovaných studií se zaměřila na vliv subjektivně hodnocených non-motorických symptomů včetně subjektivních kognitivních stížností a objektivně posuzovaných motorických příznaků na kvalitu života. Cílem druhé z prací bylo zkoumat kognitivní profil pacientů s FPH, včetně hodnocení validity výkonu, které je v tomto kontextu relevantní. Výsledky studií potvrdily, že non-motorické symptomy mají...
|
host ::
RSS.